Ubíjí labuť mou dubovou holí,
mile a něžně, s úsměvem,
neříkám, že to s ní nebolí,
si taky jednu vem.
Peří létá na všechny strany,
děti se radují, že padá sníh,
nad krajem už zvoní hrany,
kolik lásky slyšíš v nich?
Nacpou mě do peřin a snědí
nebo mě pod zem daj, jak se má,
to oni doufám nejlíp vědí,
co víc zasloužím si já.
Třeba jednou ze mě bude svatý,
i já budu hlídat vstup do ráje,
místo meče s kusem cukrový vaty,
vás budu drsně posílat do háje.